....sTíN..... (c) nAtHy

31. března 2007 v 23:22 | nAthY ♥ |  © tworba
….sTíN…..
"Už budu muset jít!" řekne a podívá se na vás, oplatíte mu pohled, je vám líto že už musí jít… Dnes vám náhle zavolal a potřeboval pomoct, sešli jste se, byli jste opět spolu, smáli se, povídali si…. Dvě hodiny uběhli a on se s vámi loučí. "Budeš na icq?" zeptáte se ho a on se na vás znovu přímo podívá…. Usměje se.. "Pro tebe vždycky!" řekne a obejme vás… Přitisknete se k němu, ke svému nejbližšímu příteli, kterého máte tak rád, že ani nevíte jak moc, nikdy jste mu to neřekl ale víte že on to ví…. Dáváte mu to najevo pořád, každým okamžikem, každým gestem! Stojíte v tmavém parku a všechny vaše slova, všechny věty, všechny otázky se rozprostírají do ticha… Znovu ho obejmete, dneska je zvláštní den, chcete mu tak dát najevo co pro vás znamená, ale nevíte proč… je normální den, normální večer…
"Jsme tu pro sebe… všichni ostatní jsou… jsou vzduch!" řekne vám potichu do ucha, zamyslíte se nad tím co vám řekl… Dnes se chová zvláštně, nevíte co se děje a nechcete se na to ptát…. "Tak pá!" řekne najednou a lehce vás políbí na tvář…. Oplatíte mu to…. Stojíte pořád na tom samém místě a díváte se pod pouliční osvětlení, kde právě prochází, jeho stín jde s ním…
nahradil vás jeho stín…
"Není sám…není sám!" šeptáte si do noci… máte strach. Strach z jeho samoty! Díváte se do tak vzdálené siluety přítele a přemýšlíte jestli jste udělal dobře…. Pustit ho samotného do temna parku, nevíte co ho tam čeká, ani on to neví…
Uklidňujete se potichu vlastními slovy… Nic se neozývá. Obrátíte se a vejdete do ulice plné domů, každý z nich má vlastní příběh, vlastní tajemství, vlastní záhadu… i vy j máte. Znají ji jen ti kteří se ve vašem příběhu objevují… Kdo? Přátelé….
Vejdete pomalu po kamenných schodech a zasunete klíč do zámku, pomalu otočíte a vejdete do tmavé předsíně… Nikdo není doma. Rozhlédnete se do tmy, najednou vás polije hrozný pocit…. Pocit provinění… nevíte proč! Odložíte věci na židli a vyběhnete schody do patra, vaše kroky se rozléhají starým viktoriánským domem. Nemusíte svítit, znáte to tu dobře i po tmě… Zaberete jemně za kliku vašeho pokoje a dosednete na tvrdou zem…. Zapnete tlačítko počítače,který začne nahlas pracovat… Nervózně začnete klepat rukou do tvrdé podlahy… "Prosím naskoč!" přemlouváte ho, ale počítač nasadil vlastní tempo…. Najednou se před vámi zobrazí přesně to co chcete, spustíte icq… slíbil že tam bude… nevíte proč, ale máte divný pocit…. Odklikáte všechny otravné, nepravé přátele a v seznamu hledáte svého nejlepšího…nejlepšího….přítele! Není tady…. Domů to má kratší než vy, ale pořád tady není… víte že šílíte zbytečně, ale nedá vám to…. Čekáte už půl hodiny a váš divný pocit se pomalu mění v paniku…. Sedíte v temném pokoji a díváte se na stěnu proti vám, jediné co osvětluje ten starý pokoj je váš počítač…. "Prosím!" řeknete potichu a hypnotizujete obrazovku…. Najednou se hrozně leknete a začnete v kapse lovit vyzvánějící mobil… "Halo?!" řeknete opatrně … "Sino?" řekne potichu hlas ženy… "A…Ano?" začnete pomalu vyslovovat… "Tady paní Smithová.. víš volám jen… jen.. jen jestli nevíš kde je Katt!" řekne uplakaně a vám přejede mráz po zádech… "No….ona není doma?…ro..rozešli sme se …asi…asi… před 2 hodinami!" mluvíte pomalu, špatně se vám vyslovuje… Najednou se hovor na druhém konci ukončí… podíváte se pomalu ven… nevíte co máte dělat… mobil vám vypadne z ruky a vy se zadíváte na pouliční světlo venku…. "Můžu za to já….. byla sama…. Byla sama…. Neochránil jí…. Nebyl s ní…. " mluvíte tiše a nesoustředíte se na svá slova, najednou jako když se proberete…. Rychle se otočíte… není tu…. Postihne vás strach….
Není tu….
….VÁŠ STÍN….
….. druhý den našli dívky obě mrtvé…. ZRADILI JE!
sArííí tady to jsem psala pro tebe... je to proto aby sis uvědomila, že máme každá tu druhou... jsi jako můj stín! nikdy mě nezraď! mám tě ráda.... pá nAtHy :-*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

my ladies room is ?

Perfect :) 57.5% (177)
So good :) 15.6% (48)
Normal... 9.4% (29)
not bad... 6.5% (20)
Häslich :D jako fuuuuuj :) 11% (34)

Komentáře

1 S@rAh S@rAh | 31. března 2007 v 23:28 | Reagovat

Jééé Nathy,,,,mám tě strašně ráda a neboj, stíny tě nezradí a já jsem tvůj stín. Nikdy nebudeš sama. Vždycky budeme spolu i přes miliony kilometrů. A děkuju ti moc, že si mě dneska vyvětrala. Hrozně mi to pomohlo a takhle jsem se už dlouho nezasmála :D Vážně díky moc <3 u ..... ,,Be my pinguin,, :D pha

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama